Líčení Marka Pola, kterému se mnoho lidí neprávem vysmívalo stejně tak, jako některým jiným dávným cestovatelům, jsou ověřena učenci a zasluhují si důvěru. Nebudu dle něho líčit, jak Horský Stařec opájel hašišem - odtud Hašišovci čili Assassini* - a zavíral do zahrady plné rozkoší některé ze svých nejmladších žáků, kterým chtěl dát představu ráje, aby takřka zahlédli odměnu, která je čeká za trpnou a slepou poslušnost. O tajné společnosti Hašišovců se můžeme poučit v knize pana de Hammera a v pojednání pana Sylvestra de Sacy, které se nachází v 16. svazku "Pojednání Akademie nápisů a krásné literatury", a o původu slova assassin v jeho dopisu adresovaném redaktoru "Moniteura", uveřejněném v čísle 359 roku 1809. Herodot vypravuje, že Skytové nahromaditi semena konopí a naházeli na ně kameny, rozžhavené v ohni. Tím vznikla jakási parní lázeň, kde byla pára vonnější než v kterékoli řecké lázni a vzniklá rozkoš byla tak živá, že až radostí křičeli.


Hašiš k nám opravdu přišel z Východu; dráždivé vlastnosti konopí byly velmi dobře známy ve starém Egyptě a jeho užívání je pod různými jmény velmi rozšířeno v Indii, Alžíru a šťastné Arábii. Ale i v našem okolí, přímo před očima máme zajímavé příklady opojení, které je způsobeno rostlinnými výrony. Když pomlčíme o dětech, které trpí často podivnou závratí, poté co si hrály a válely se v hromadě pokosené vojtěšky, víme, že dělníci a dělnice jsou vystaveni podobným účinkům při žni konopí; řekli byste, že z podseknuté rostliny vystupuje smrdutý výpar, který jim zlovolně kalí mozky. V hlavě žence všechno víří a někdy ji tíží přeludy. Jindy ochabnou údy a vypoví službu. Slyšeli jsme o náměsíčných záchvatech, které se často vyskytují u ruských sedláků a které je prý nutno připsat tomu, že se k přípravě pokrmů užívá oleje z konopného semene. Kdo by neznal, jak ztřeštěně si počínají slepice, které se nazobaly semence, a jaké ohnivé nadšení se zmocní koní, které sedláci o svatbách a poutích připravují k jízdě do kostela dávkou konopí, které někdy pokropí vínem?


Ale francouzské konopí se není schopno přeměnit v hašiš, nebo aspoň po opětovných pokusech lze říci, že není schopno dát přípravek, který by byl stejně účinný jako hašiš. Hašiš čili indické konopí, Cannabis indica, je rostlina ze skupiny kopřivovitých a podobá se ve všem konopí, které roste v našem podnebí, jenže nedosahuje stejné výšky. Má zcela mimořádnou opojnou sílu, která už několik let poutá ve Francii pozornost učenců i lidí ze společnosti. Cení se více či méně podle toho, odkud pochází; milovníci si nejvíc váží konopí bengálského; ale i konopí egyptské,
cařihradské, perské a alžírské má tytéž vlastnosti, jenže v menší míře.


Hašiš (čili tráva, totiž tráva po výtce, jako by Arabové jedním slovem tráva chtěli vystihnout pojem: "zdroj všech nehmotných rozkoší ") má různá jména podle svého složení a způsobů přípravy, kterou prodělal v zemích, kde byl sklizen: v Indii se jmenuje bandži, v Africe teriaki, v Alžíru a šťastné Arábii madžund atd. Není zanedbatelné, v které roční době se sklízí; největší sílu má v květu, a proto se používá výhradně rozkvetlých vrcholků k různým způsobům přípravy, o kterých si něco krátce povíme. Mastnou tresť hašiše, tak jak ji připravují Arabové, získáme, když uvaříme vrcholky čerstvé rostliny v másle s malým množstvím vody. Když se všechna voda úplně vypaří, látku procedíme a získáme tak přípravek, který se podobá pomádě žlutozelené barvy a zachovává si nepříjemný zápach hašiše zažluklého másla. V tomto tvaru se požívá v kuličkách těžkých dva až čtyři gramy; ale kvůli odpornému zápachu, který je čím dál tím silnější, dávají Arabové mastné tresti podobu zavařeniny.


Nejužívanější z těchto zavařenin, davamesk, je směs mastné tresti, cukru a libovonných látek jako je vanilka, skořice, pistácie, mandle a pižmo. Někdy dokonce přidávají něco prášku ze španěl-ských mušek za účelem, který nemá nic společného s obyčejnými účinky hašiše. V této nové podobě není hašiš nepříjemný a lze jej brát v dávkách po 15, 20 i 30 gramech bud v číšce kávy, nebo zabalený v oplatce.


Pokusy, které konali pánové Smith, Gastinel a Decourtive, měly za účel odhalit účinnou složku hašiše. Přes jejich úsilí je chemické složení hašiše dosud málo známé, ale jeho vlastnosti se všeobecně připisují pryskyřičné látce, která se v něm nachází
v dost velkém množství, v poměru asi desíti procent. Abychom tuto pryskyřici získali, roztluče se oschlá rostlina na hrubý prášek a ten se několikrát přefiltruje, aby se částečně zase odstranil; látka se nechá odpařovat, až ztuhne v trest'; tato trest se prohněte s vodou, která rozpustí cizorodé klovatiny, a pak zbude čistá pryskyřice.


Tento produkt je měkký, má tmavozelenou barvu a výrazný zápach po hašiši. Pět, deset, patnáct centigramů dokáže vyvolat úžasné účinky. Ale tato hašišová látka, která se může podávat ve tvaru čokoládových pastilek nebo malých zázvorových pilulek, má (jako i davamesk a mastná tresti účinky silnější nebo slabší velmi rozmanitého charakteru podle toho, jakou má kdo povah a jak choulostivé má nervy. Ba co víc, účinek bývá různý i u téhož jedince. Jednou to bude nezřízená, nezadržitelná veselost, jindy pocit blaha a životní plnosti, někdy podezřelý spánek plný snů. Jsou však jevy, které se opakují dost pravidelně, zvláště pak u lidí podobné povahy a vychování; v té rozmanitosti je tedy určitá jednota, takže mohu bez velké námahy sestavit monografii O opojení, o kterém jsem se před chvílí zmínil.


V Cařihradě, v Alžíru, a dokonce i ve Francii se někdy hašiš kouří ve směsi s tabákem; pak se ale zmíněné úkazy jeví jen mírně a jsou, abych tak řekl, mdlé. Slyšel jsem, že nedávno filtrováním získali z hašiše olejovou tresť, která je, jak se zdá, daleko účinnější než všechny doposud známě přípravky; ta tresť není ale ještě dostatečně prozkoumána, abych mohl mluvit o jejích účincích s jistotou. Je zbytečné podotýkat, že čaj, káva a likéry jsou podpůrné látky, které propuknutí tajemného opojení urychlují.