Charles Baudelaire :: svět prokletého básníka :: Poezie a próza
Úvodní stránka  |  Poezie a próza  |  Život v datech  |  Galerie  |  Citáty a glosy  |  Téma Baudelaire  |  Odkazy
English version  |  Version Française

české překlady

Květy zla

» Malé básně v próze «

Arsenu Houssayovi
I. Cizinec
II. Zoufání stařeny
III. Umělcovo confiteor
IV. Vtipkář
V. Dvojitá komnata
VI. Každý svou chiméru
VII. Blázen a Venuše
VIII. Pes a flakon
IX. Špatný sklenář
X. O jedné hodině zrána
XI. Divá žena a můj miláček
XII. Davy
XIII. Vdovy
XIV. Starý komediant
XV. Koláč
XVI. Hodiny
XVII. Hemisféra ve vlasu
XVIII. Vyzvání k cestě
XIX. Hračka chudého
XX. Dary víl
XXI. Pokušení čili Eros, Plautus a sláva
XXII. Soumrak
XXIII. Samota
XXIV. Záměry
XXV. Krásná Dorothea
XXVI. Oči chudých
XXVII. Heroická smrt
XXVIII. Falešný peníz
XXIX. Velkomyslný hráč
XXX. Šňůra - Eduardu Manetovi
XXXI. Náklonosti
XXXII. Thyrsus - Ferenci Lisztovi
XXXIII. Opíjejte se!
XXXIV. Již!
XXXV. Okna
XXXVI. Touha malovat
XXXVII. Dobrodiní luny
XXXVIII. Která je ta pravá?
XXXIX. Ušlechtilý oř
XL. Zrcadlo
XLI. Přístav
XLII. Portréty milenek
XLIII. Galantní střelec
XLIV. Polévka a oblaka
XLV. Střelnice a hřbitov
XLVI. Ztráta aureoly
XLVII. Slečna Bistouri
» XLVIII. Any where out of the world - Kdekoli mimo svět «
XLIX. Zabíjejme chudáky!
L. Dobří psi - Panu Josephu Stevensovi
Epilog

Báseň o hašiši

Fanfarlo

Důvěrný deník


originale française

Les fleurs du mal

Petits poemes en prose

La Fanfarlo


Baudelaire in English

The Flowers of Evil

Prose Poems

Fanfarlo




Navštivte

Malý koutek poezie

Malý koutek poezie


Baudelaire


Malé básně v próze

Previous    Next


XLVIII. Any where out of the world - Kdekoli mimo svět


Tento život je nemocnicí, v níž každý nemocný touží změnit lůžko. Jeden by chtěl trpět u kamen, jiný pak myslí, že by se uzdravil, leže u okna.
Zdá se mi, že by se mi vždy vedlo dobře tam, kde nejsem, a o této otázce stěhování diskutuji stále se svou duší.
"Řekni mi, duše má, ubohá, nastuzená duše, co bys myslila o tom, abychom bydlili v Lisabonu? Je tam asi teplo a ty bys okřála jako ještěrka. To město leží na břehu moře; je prý vystavěno z mramoru a tamní lid má prý takovou nenávist ke všemu rostlinnému, že vytrhává všecky stromy. Hle, toť země dle svého vkusu; krajina ze světla nerostů a tekutina, v níž se odráží."
Moje duše neodpovídá.
"Když tolik miluješ klid a přitom pohled na pohyb, chceš jít bydlit do Holandska, této oblažující země? Snad se budeš bavit v této zemi, jejíž obrazy jsi často obdivovala v muzeích. Co bys myslila o Rotterdamu, ty, jež tolik miluješ lesy stěžňů a lodi zakotvené před domy?"
Moje duše je stále němá.
"Snad by tě potěšila Batavie ještě víc? Ostatně tam bychom nalezli evropského ducha, snoubícího se s tropickou krásou."
Ani slova. - i by snad má duše byla mrtva?
"Což jsi snad dospěla k takové ztrnulosti, že máš zalíbení jen ve své chorobě? Je-li tomu tak, prchněme do krajin, které jsou analogií Smrti. Již to mám, ubohá dušičko! Složíme zavazadla k cestě do Toruně. Jděme ještě dále, až na nejzazší konec Baltu; ještě dále od života, je-li možno; usaďme se na pólu. Tam slunce se jen kosmo dotýká země a pomalé střídání světla a tmy potlačuje rozmanitost a zvyšuje jednotvárnost, jež je poloviční nicotou. Tam budeme moci dlouho se koupat ve tmách, ačkoli občas severní záře nám bude vysílat své růžové paprsky jako pablesky pekelného ohňostroje!"
Konečně má duše vybuchne a moudře na mne volá: "Kamkoli! kamkoli! Jen když to bude mimo tento svět!"








www.baudelaire.cz :: Since 2002 :: Based On Layout Designed By Danny Is On Fire Productions © 2006