Hymna
Té nejdražší, té nejkrásnější,
jež vnesla do mé duše jas,
jež andělsky mne ukonejší,
svůj pozdravný a vroucí hlas!
Ach pronikla mně celou duši
jak solí nasycený vzduch,
mé nenasytné srdce tuší,
co je to věčnost, co je bůh.
Jak sáček s vůní, která jímá,
mně naplnila světníci,
jak kadítelnice, jež dýmá
za pološera k měsíci.
Jak vyjádřit tě, plachá srnko,
a neúplatná mocnosti?
Jsi jako muškátové zrnko,
spíš v hlubinách mé věčnosti!
Té nejdražší, té nejkrásnější,
jež vnesla do mé duše jas,
jež andělsky mne ukonejší,
svůj pozdravný a vroucí hlas!
Přeložil Vítězslav Nezval