Jedné Madoně

---

Ex voto na španělský způsob

Má paní,Madono, chci vystavět k Tvé chvále
podzemní oltář v tmách své bídy neskonalé,
v svém srdci nejhlubším, kde nezasvítí mi,
v bezpečí před touhou a zraky světskými,
vyhloubit výklenek s blankytem plným zlata,
kde budeš žasnouc stát jak socha kouzlem jatá.
Z broušených Veršů svých, té mříže prosté vad,
kde rýmy z křišťalu jak hvězdy budou plát,
Ti zkuji Korunu, má smrtelnická Paní,
a v žarlivosti sve Ti střihnu bez váhaní
barbarský těžký plášť s tvrdostí ulity,
travalou pochybou mé láasky podšitý,
který jak strážnice zavře Tvé vděky Panny,
nikoli Perlami, Slzami vyšívaný.
Za šaty budeš mít mou Touhu měnivou,
jež klesá, stoupá zas před božskou krásou Tvou,
na vršcích houpe se a v dolech léhá mile
a halí v polibky Tvé tělo růžobílé.
Má Úcta obuje Tvé nohy v střevíce,
deptané Tebou v prach, Ty moje Světice,
které svým stiskem však jak formy zmocní se jich
a věrně podrží v svém nitru obraz jejich.
A nejsem-li Ti s to přes všechnu vůli svou
zkout jako Podnožku snad Lunu stříbrnou,
já Hada z prsou svých dám pod Tvé paty libé,
bys v smíchu šlapala to zvíře škodolibé,
nafouklé záštěmi a jedy sprostých slin,
vítězná Královno, ty Vykoupení vina!
Všechny mé Myšlenky, jež budou spořádany,
jak svíce stavěné na oltář Svaté Panny,
zlatíc modrý strop reflexy září svých,
Ti budou hledět vstříc vždy s ohněm ve zracích.
A ježto ve mně vše jen láskou k Tobě plane,
všechno se kadidlem a Olibanem stane
a duch můj, vrchole tak bílý jako sníh,
se bude k Tobě nést ve vonných Oblacích.

A abych doplnil Tvé Mariiny ctnosti
a lásku promísil se zvrhlou ukrutnosti,
já - temná rozkosi! - já, katan nešťastník
ja z Hříchů smrtelných si skuji sedm Dýk
a za terč bera si Tvou lasku v hloubce její,
jak kejklíř bez citu, aniž se pozachvěji,
je budu zarážet v Tvé Srdce trpící,
v Tvé Srdce krvavé,v Tvé Srdce zuřící!


Přeložil Svatopluk Kadlec