Netušené
Harpagon, sedící nad otcem ve mdlobě,
si řekl, zře ty rty, již jaté zsinalostí:
"Na půdě budeme mít někde v zásobě,
já doufám, starých prken dosti!"
Sníc Celimena dí: "Jsem v srdci nevinná
a Bůh mě obdařil pak také sličnou tváří."
Má srdce zatvrdlé, jak maso z komína,
v plamenech věčných, kde se škvaří!
Novinář, za maják se pyšně mající,
se táže chudáka, jejž ponořil v tmy stínů:
"Kde vidíš, že tu je ten tvůrce Krásy, rci,
ten Mstitel křivd, jejž slavíš, synu?"
Nejlépe tu však znám jednoho chlípníka,
jenž ve dne v noci vždy jen zívá, lká a kvílí
a stále bezmocně se, hejsek, zaříká:
"Já chci žít ctnostně - v malé chvíli!"
"Je zralý, proklatec!" dí šeptem orloj teď.
"Já tělu mrzkému to darmo opakuji.
On člověk slep a hluch a sláb je jako zeď,
hlodaná hmyzem, jenž v ní bují!"
A pak se zjeví Kdos, jejž nikdo nechtěl znát,
a zpupně poví všem, pln kruté jizlivosti:
"Nepřijímali jste z kalichu mého snad
při bujné Černé mši již dosti?
Mně každý ráčil chrám v svém srdci vystavět
a tajně celoval můj zadek bez ostychu!
Poznejte Satana, hnusného jako svět,
po jeho vítězném zlém smíchu!
Myslili byste si, žasnoucÍ pokrytci,
že lze se Mistru smát, že dá kdy šálit sebe?
Že obojího tu lze prostě dosíci,
jak bohatství, tak také Nebe?
Vždyť lovci, číhá-li, v tmě mrzna do kostí,
se musí dostat přec vždy zvěře za čekanou.
Chci vzít vás, druhové mé smutné radosti,
houštinou houští nevídanou,
nejhustší houštinou jak země, tak i skal,
horami popelu, co jste tu nastřádali,
v hrad velký jako já a pevný jako val,
jenž není jistě z křehké skály;
on z Hříchu lidského je přece zbudován
a sídlí v něm můj žal, má pýcha a má sláva!
A zatím Anděl již na hůrách, kde má stan,
svou zlatou troubu rozehrává,
vítězství hláse těch, jejichžto srdce rce:
"Dík, Pane, za Tvůj bič, dík, Otče, za bolesti!
Má duše není tu jen hračkou v ruce Tvé,
bezmezná Tvoje moudrost jesti!"
V těch slavných večerech o vinobraní hůr
zní trouba vždycky tak, že její libé pění
se do těch, k jejichž cti a chvále zved' ji Kůr,
vsakuje jako zanícení.
Přeložil Svatopluk Kadlec