Upír
Ty, která jako zabiják
v mé bědné srdce vnikla jsi mi,
ty, která - mocí silná tak
jak horda běsů s čáry svými -
se v pokořeném duchu mém
teď roztahuješ se svou vládou,
ty, bídnice, s níž spoután jsem
jak odsouzenec se svou kládou,
jak se hrou umíněný hráč,
jak tupý pijan se sklenicí,
jak s červy mrcha v šachtě tlící,
buď zatracena, mrtva radš!
Já meči říkal, aby, hbitý,
mi pomoh' volnost získat zpět,
a v zbabělosti, zapřev city,
jsem o to prosil i ten jed.
Žel, meč a jed se zamračily
a s pohrdáním řekly jen:
"Ty nejsi hoden, pobloudilý,
být z toho jařma vymaněn.
I kdyby tě snad naše síly
upíra tvého zbavily,
tvé polibky by za chvíli
tu jeho mrchu oživily!"
Přeložil Svatopluk Kadlec