Spleen
Jsem jako smutný pán nad říší dešťivou,
ač mladý, starý již, a slabý přes moc svou,
v nemž vychovatelé svou úctou odpor budí
a kterého jak psi, tak jeho koně nudí.
Nic kolem neni s to jej chvíli rozjařit,
ni sokol, lovná zvěř, pod okny mroucí lid,
no šašek miláček svou písní pro zasmání
mu, zlému churavci, již nerozjasni skrání.
V posteli s lilií si v rakvi připadá
a dvořanky, jimž pán se vždycky krásným zdá,
již nenacházejí dost svůdnou toaletu,
která v tom kostlivci by vzbudila kus vznětu.
On ani učenec, který proň zlato sved,
mu z duše zhoubné zlo vymest nedoved,
a v lázních krvavých, známých nám od Římanů,
které jsou ke stáru libůstkou mocných pánů,
nemolh vrátit žár té tupé mrtvole,
jež místo krve ma jen vodu Lethe mdlé.
Přeložil Svatopluk Kadlec