Mlhy a deště
Ó zimy šedivé a jara zablácená,
omamná období, ó, buďte pochválena!
Zahalujete mi jak rozum, tak i cit
svým mlžným rubášcm a temným rovcm v klid.
V té pláni, v jejíchž tmách lká vítr, vpřed se žena,
a v nocích bez konce mdlá korouhvička sténá,
má duše může líp než v teplém máji snít
a křídla havraní k svým letům rozevřít.
Ó doby pobledlé, vy kněžny našich pásem,
nic ncní sladšího pro srdce chmurných snů,
na které padá sníh od nepamětných dnů,
než vaše temnoty, jež neoživí jasem,
leč by se jednu noc, jíž měsíc vale dal,
na lůžku hazardním žal ve dvou uspával.
Přeložil Svatopluk Kadlec