Duellum
Hle, dva se utkali, dva dobří kamarádi;
zbraň trčí ve vzduchu a kolem stříká krev.
- Ty hry, ta bezhlavost je tragédie mládí,
jež vrní pod láskou, jež zachvacuje hněv.
Hle, kord je přelomen! Tak jako naše mladost,
má drahá! Zakrátko však nehty pomstí meč,
je třeba udělat i zubům malou radost.
- Když srdce dozrálo, je každá láska křeč!
Hle, naši rekové se řítí do rokliny
a časem vypučí jim roští na těle
v té jámě s kočkami a ponurými stíny,
- toť peklo, ve kterém jsou naši přátelé!
Má amazonko, pojď, pojď, vrhnem se v to listí
a navždy zvěčníme žár naší nenávisti!
Přeložil Vítězslav Nezval