Lethe
Pojď na srdce, TY krutá duše hluchá,
Má obludo, netečná tygřice,
Prst třesoucí se dlouze hroužit chce
Do hřívy tvé, kde tíha s tmou se cuchá.
V tvé spodničky o vůni převřelé
Chci pochovat svou hlavu s chladem šije,
A vydechnout jak květ, jenž polehlý je,
Mdlou zatuchlost své lásky zemřelé.
Chci spát!Spát spíš než žíti věčnou šedí!
A v spánku, jenž jak smrt je nejistý,
Prost výčitek polibky sty a sty
Já zahrnu tvé krásné tělo z mědi.
Žel, marně chtěl by zhltat v hloubce pout
Mé vzlyky zlé tvůj klín, jenž propastný je,
Jen v ústech tvých zapomenutí žije,
V tvých polibcích se valí Léthe proud.
A poslušen lósu, jenž rozkoš vnuká,
Budu jak ten, jenž odsouzení zvyk,
Sám bez viny, dochvilný mučedník,
Jenž roznícen svá podpaluje muka.
A vysaji, bych zášť svou utopil,
I nepenthes i bolehlav doušek
Zde ze hrůtků tvých ňader bez všech roušek,
Jejchž žalář však,žel,bez srdce vždy byl.
Přeložil Vladimír Holan