Nehodný mnich
Zdi starých klášterů se skvěly, nikdy holé,
pyšnými obrazy se svatou Pravostí,
a vřelost výrazu, jenž patřil k jejich škole,
mírnila chlad těch míst, vždy plných přísnosti.
To setbou Kristovou se zelenala pole
a mnohý slavný mnich, jejž svět dnes málo ctí,
za svoji pracovnu si hřbitov často vole,
pak oslavoval Smrt, pln prosté zbožnosti.
- Je moje duše hrob bez nejmenšího jasu,
jímž sám, mnich nehodný, tmou bloudím od všech časů,
nic nezkrašluje zdi těch temnot klášterních.
Zda z toho divadla své bídy neskonalé
vytvořím, líný mnich, jenž jenom hloubá stále,
kdy lásku očí svých a dílo rukou svých?
Přeložil Svatopluk Kadlec