Nápovědi obličeje
Mám rád tvé kroužky brv, ty krásko svítící,
z nichž jako bych tmy viděl téci;
ač černé, nutí mě tvé oči myslit si
nikoliv na truchlivé věci.
Tvé oči v souladu s tvým vlasem černým též,
s tvou jako hříva pružnou kšticí,
tvé oči nyvě dí: "Ach, jestli, prosím, chceš,
milenče musy ztvárňující,
jít za tou nadějí, co v tobě budíme,
a za choutkami svého zvyku,
tu zjistíš, potěšen, že pravdu mluvíme
jak o hýždích, tak o pupíku.
Dál najdeš na hrotech dvou ňader přetěžkých
dva velké medailony z bronzu
a v klíně hedvábném, kam svažuje se břich,
tak snědý jako kůže bonzů,
pak rouno bohaté, tu sestru půvabnou
mých kadeřavých bujných vlasů,
jež vyrovná se ti svou hustou temnou tmou,
ó Noci bez hvězdného jasu!"
Přeložil Svatopluk Kadlec