Verše k portrétu Honoré Daumiera
Ten malíř s pronikavým zrakem
byl pravý mudrc, pravý král,
svým vlastním bolestem se smál,
můj čtenáři, buď jeho žákem.
Toť satirik, muž odvahy;
hleď, energie, s kterou líčí
tvář Zla a všeho, co v něm klíčí,
je znakem krásné povahy.
To není mefistovská maska,
to není melmothovský smích,
jenž inspiruje zlo a hřích,
ne, tento smích se s námi laská.
Vždyť jejich smích, smích kokoty,
je smíchem smutné veselosti;
ten jeho září upřímností,
je znakem pravé dobroty!
Přeložil Vítězslav Nezval