Na Tassa ve vězení
Zde básník v žaláři, zdrán, chorý v bídě své
svou nohou rukopis ve hněvu deptá, rve,
a měří pohledem, jejž rozněcuje děs,
ty schody závratné, duch jeho po nichž kles'.
A opojivý smích, jímž plný žalář jest,
v taj rozum láká mu, chce v šílenství jej svést;
tu číhá Pochybnost, zde směšný bydlí Strach,
jenž děsný, beztvárný již dlaní po něm sáh'.
Ten genij zavřený v té jizbě plné muk,
ty masky, strašidla a křiky, jejichž pluk
řve, smečka zběsilá, za jeho uchem kolem,
Ten snílek vzbuzený příbytku svého bolem,
toť, Duše, symbol tvůj, jež v temných žiješ snech
a kterou Skutečnost ve čtyřech rdousí zdech!
Přeložil Jaroslav Vrchlický