Živá pochodeň
Jsou stále přede mnou, ty oči, jež mi patří,
jimž magnet Anděla dal sugestivní klid,
jdou jako sestřičky, jdou jako rodní bratři
a propůjčují mně svůj démantový třpyt.
Vím, odvracejí mne od každé hříšné léčky,
jdou se mnou ke Kráse, jdou jistě, rozhodně,
jsou mými služkami a já jim líbám vlečky,
má bytost poslouchá ty živé pochodně.
Vy Oči, zářící jak drahocenný kámen,
jak svíce ze světla, jak boží znamení,
zář slunce nezničí váš fantastický plamen,
já oslavuji Smrt, vy slavnost Vzkříšení,
a opěvujete mou duši, jež se budí,
mé hvězdy, žádná zář vás ze mne nevypudí!
Přeložil Vítězslav Nezval