Krásné kreolce
V kraji, jenž vůněmi slunce i zemi hostí,
poznal jsem pod clonou rudého stromoví
a palem, pod nimiž čas plynul v nehybnosti,
překrásnou Kreolku nádherné postavy.
Pokožku vlahou má ta temná kouzelnice
a v jejím hrdle hlas vznešeně vibruje.
Velká a hrdá se nese jak štíhlá lvice,
klidně se usmívá, pohledem svazuje.
Kdybyste odešla, má paní, v kraje slávy,
kde lodi po Seině a Loiře se plaví,
vy, kráska patřící do světa antiky,
k životu vzbudila byste v útulcích šerých
tisíce sonetů v básnících tisícerých,
které váš jasný zrak by změnil v otroky.
Přeložil Gustav Francl