Nevyléčitelné
I.
Tvar, Myšlenka a Bytost z kraje
těch čistých hvězdných onyxů
se ponořila do Styxu,
kam nedoletí oko z Ráje;
ten Anděl, poutník toužící
po beztvarém, ač přišel shůry,
se zmítá na dně noční můry
jak nerozumní plavčíci
a zlézá děsné vodní hřbety
a chtěl by zkrotit vodní vír,
jenž houká šíleně jak výr
a dělá ve tmě piruety;
ten nešťastník, jenž jako míč
se zmítá v labyrintech Hádu,
jenž chtěje prchnout z místa hadů,
teď hledá světlo, hledá klíč;
hle, propast, mnozí do ní padli,
je hluboká a hrozně čpí;
ten proklatec jde bez lampy
po věčných schodech bez zábradlí,
kde oči slizkých netvorů
a černějších než noční nebe
dávají vidět samy sebe
ve strašném světle fosforu;
loď, jež se přilepila k pólu,
jak chytla by se do pasti,
ční nad vesmírnou propastí
a marně hledá cestu k molu!
- Toť osudové symboly
a v duši hřmí jak rána z děla:
Co Ďábel dělá dobře dělá,
vždy, pokaždé a kdykoli!
II.
Jak čirým strašným tete-a-tete
je srdce ve svém zrcadle,
mys pravdy, v jehož čerpadle
je hvězda, která stíny mete,
toť maják cestou do pekla,
toť lampa Satanovy krásy,
toť úleva, toť světlo spásy
- toť uvědomění si Zla!
Přeložil Vítězslav Nezval