Neznaboh
Jak orel s nebe spad’ v své Anděl zuřivosti,
chyt’ plnou za vlasy jej rukou řka: "Aj, slyš!" —
A neznabohem třás’: "Já chci, měj na tom dosti!
Tvůj dobrý anděl jsem; co zákon tvůj, ať zvíš!"
"Neb bratra milovat ty budeš bez reptání,
ať žebrák nebo vrah, ať blb, ať blázen jest,
plášť prostřít lásky své ať můžeš k uvítání,
až Ježíš, mimo jda, svůj bude slavit vjezd."
"Toť zákon lásky jest: v tvém srdci ať se vzmnoží,
než zcela vystydne, žár její k slávě boží!
To rozkoš nejvyšší — ta věčnost uvidí!"
A Anděl v lásce té, jež věru! tresce mukou,
když miluje, jím třás’ svou velkou obří rukou.
A zatracenec? On — on vždy jen "Nechci!" — dí.
Přeložil Jaroslav Goll