Smrt chudých
To Smrt, jež těší. Ach! to smrt, jíž lze jen žíti!
Toť života je cíl, to naděj’ jediná,
jež jako elixir nás hne a může zpíti,
dá sílu kráčet dál, až den když zhasíná;
Toť v bouři, vichřici a v jíní, krupobití
na černém obzoru je lampa hostinná;
toť známá hospoda, kde jíst lze a lze píti
a sednout, únava když rvát nás počíná;
Toť Anděl držící v svých prstech magnetických
sen, spánek, který pln jest darův extatických,
jenž lože ustýlá těm, hlad jež s nouzí střebe;
Toť sláva Boha jest, mystická sýpka slavná,
toť chudých tobolka i vlast jich starodávná,
toť brána do kořán, jež v neznámé jde Nebe!
Přeložil Jaroslav Vrchlický