Člověk a moře
Svobodný člověče, vždy budeš mít rád moře!
Moře, své zrcadlo, buď duše statečná,
vždyť pluješ na vlnách až do nekonečna,
tvůj duch je propastí, v níž není méně hoře.
Rád ponořuješ se v klín svého obrazu
a rád jej objímáš, tvé srdce rádo slyší
při mořském hukotu svůj hukot trochu tišší
a přece nezkrotný a plný nárazů.
Jste oba diskrétní a oba stejně temní.
Kdo viděl, člověče, tvé dno, tvé propasti
Kdo viděl do moře, kdo směl je vykrásti?
Tak mocně každý z vás na tajemství své řevní!
A přece vedete už celá staletí
boj jako šílení a zápasící chrti,
jak krvežíznivci se opájíte smrtí,
vy bratři, žárlivci, vy věční atleti!
Přeložil Vítězslav Nezval