Co jenom povíš dnes
Co povíš večer dnes, má duše osamělá,
co, srdce, zvadlé již, dnes večer povíš té,
která, tak líbezná, tak laskavá, tak vřelá,
a jejíž božský zrak zas náhle křísil tě?
Své pýše dáme pět jen samou chválu o ní,
nic není sladšího než v její moci být,
nehmotné tělo jí andělskou vůní voní
a její pohledy nás oblékají v třpyt.
Nechť je to za noci a stranou všeho hluku,
nechť je to v ulicích a v nejhustějším shluku,
zjev její plápolá jak plamen pochodně.
"Jsem krásná," říkává, "a poslyšte mé přání!
Milujte napříště jen Krásno kvůli mně.
Jsem strážným Andělem, jsem Musa, vaše Paní!"
Přeložil Svatopluk Kadlec