Zvratnost
Ó smavý Anděle, znáš úzkost zžírající,
strach, hanbu, výčitky, žal, vzlyky, tesknění
a neurčitý děs z těch nocí bez dnění,
jak papír mačkaný nám srdce svírající?
Ó smavý Anděle, znáš úzkost zžírající?
Ó dobrý Anděle, znáš záští síně bledé,
pěst ve tmě sevřenou, pláč žluči ony dny,
kdy Pomsta bubnuje svůj alarm pekelný
a naše schopnosti pak, náčelnice, vede?
Ó dobrý Anděle, znáš záští sině bledé?
Ó zdravý Anděle, znáš Zimnice, ty stvůry,
jež podél dlouhých zdí bílého špitálu
tak jako vyhnanci se vlekou pomalu,
a jektajíce rty, o slunce prosí hůry?
Ó zdravý Anděle, znáš Zimnice, ty stvůry?
Ó krásný Anděle, znáš tvořící se vrásky
a hrůzu ue stáří a muka za těch chvil,
kdy čteme ve zraku, v němž náš zrak lačně pil,
najednou tajný strach oddané věčné lásky?
Ó krásný Anděle, znáš tvořící se vrásky?
Ó šťastný Anděle tak jaré, světlé líce,
mry David by si přál zas zdraví získati
v té záři kouzelné, jež z těla tryská ti!
Já na tobě však chci jen modlitbu, nic více,
ó šťastný Anděle tak jaré, světlé líce!
Přeložil Svatopluk Kadlec