Zvratnost
Veselý Anděli, znáš ono zatrnutí úzkosti,
hanby, hrůz a pláče z únavy,
tu vlnu, kterou tě děsná noc zaplaví
a srdce sevře ti, jak dlaň když papír drtí,
veselý Anděli, znáš ono zatrnutí?
Laskavý Anděli, znáš výbuch nenávisti,
pěst ve tmě sevřenou, pláč, žlučovitý jed,
když Pomsta bubnuje pekelný rozkaz: vpřed!
kapitán našich vloh, kterými jsme si jisti?
Laskavý Anděli, znáš výbuch nenávisti?
Ty zdravý Anděli, víš něco o Zimnici,
co pod obrovskou zdí šedého špitálu
se jako vyhnanci k sluníčku pomalu
dobelhá, chuděrka rty sotva ševelící?
Ty zdravý Anděli, víš něco o Zimnici?
Nádherný Anděli, znáš čím dál hlubší vrásky,
hrůzu ze stárnutí, tu trapnost náznaku,
přečteš-li tajný strach z oddání ve zraku,
z něhož tvůj pohled se mnohokrát napil lásky?
Nádherný Anděli, znáš čím dál hlubší vrásky?
Ty šťastný Anděli, v němž navždy světlo prodlí,
slastí, již roní tvé tělo, by nepohrd
ani král David, když toužil oddálit smrt,
já o nic nežádám, jenom se za mne modli,
ty šťastný Anděli, v němž navždy světlo prodlí!
Přeložil Vladimír Mikeš