Vyzvání na cestu

---

Sestřičko, dítě mé,
pojď, sníti budeme
o sladkém životě tam v dáli!
V těch krajích míti rád,
mít rád a umírat,
jež tobě by se podobaly!
Tam slunce zmáčená,
nebesa zamžená
pro duši to okouzlení mají
tak divně záhadné,
jak oči proradné
když slzami ti prosvítají.

Tam vládne řád a krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.

Nábytek, který zhněd,
vyleštěn tíhou let,
si do pokoje postavíme
a vůni květin s tou
příchutí prchavou
ambry a pižma promísíme;
klenutí zdobená,
zrcadla bezedná,
vše s orientálním svým leskem
pod rouškou tajemství
tu k duši promluví
přesladce jejím rodným steskem.

Tam vládne řád u krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.

Hle na kanálech sníc
dříme pár plachetnic,
jež dálkami se protoulaly;
to aby přání tvé
splnily každičké,
až z konce světa připlavaly;
dřív nežli zapadne,
slunce tu oblékne
kanály, pole, město celé
v zlato a drahokam
a svět pak usne tam
ve vlahé záři potemnělé.

Tam vládne řád a krása jen,
mír, rozkoš, sladký sen.


Přeložil Ivan Slavík