V těch šatech vlnivých
V těch šatech vlnivých se třpytem perleti,
i když jen klidně jde, přec budí ve mě zdání,
jako by tančila, podobna háděti,
jež svatý kejklíř má svou holí ke kývání.
Jak písek Sahary a její modrá báň,
jež k lidským útrapám jsou oba bez lítosti,
jak dlouhé sítě vln, jež čeří mořskou pláň,
tak líně vine se se strašnou netečností.
Z kouzelných nerostů má lesklé zornice,
a v této podstatě s tak podivnými znaky,
v níž jest jak stará sfinx, tak čistý anděl taky,
v níž jest jen zářením, zlatem a kovem vše,
plá hvězdou zbytečnou, pro život bez vší ceny,
studený majestát neplodné krásné ženy.
Přeložil Svatopluk Kadlec