V těch šatech s perletí
V těch šatech s perletí, v těch šatech ze chmýří,
když jde, jde rytmicky, jak tančila by v kole,
jak had, když posvátní a němí fakíři
jím hýbou v kadencích na konci dlouhé hole.
Jak písek na poušti, jak azur mýtiny
je bez interesu o lidský cit tam dole,
jak vlny na moři, jak dlouhé sítiny
jde zcela netečně, jak žádá její role.
Má oči z nerostů, v té zvláštní bytosti,
v níž vidím bizarní a symbolickou dámu,
je čistý archanděl a sfinga řeckých chrámů,
má démantový vzhled a zlaté vlastnosti
jak hvězda v zrcadle, jež zdobí prázdné stěny,
má půvab neplodné a majestátní ženy.
Přeložil Vítězslav Nezval