Tancující had
Rád vídám na tvém krásném těle,
drahá svůdnice,
jak hvězdu v modři potemnělé
kůži třpytit se!
Tvůj bujný vlas, jenž ostře čpí ti,
zvláštních vůní pln,
je vonné moře plné bití
modrohnědých vln.
Jak plachetnice, kterou zrána
vzbouzí vanutí,
se moje duše, dálkou zvána,
strojí k vyplutí.
Tvé oči, jež se nerozzáří
dobrem ani zlem,
jsou chladné šperky, v nichž se sváří
zlato s železem.
Když jdeš v svém taktu, krásko nyvá,
mohlo by se zdát,
že se to kolem hole kývá
tancující had.
Tvá lenivostí těžká hlava
s tváří dítěte
se nenuceně pohoupává
hlavou slůněte.
A tělo se ti chýlí, dlouží
jako štíhlá loď,
jež s boku na bok rahna hrouží
do vzbouřených vod.
Když jako moře, vzduté v máji
táním ledovců,
ti sliny v ústech stoupávají
k samým krajům rtů,
já v duchu české víno piji,
trpké, vítězné,
tekuté báně, které sijí
hvězdy v srdce mé!
Přeložil Svatopluk Kadlec