Krásná loď
Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!
jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;
chci souhrn tvých ti líčit krás,
kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.
Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,
jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,
má látek náklad, houpává
se rytmem líbezným, jdu líná, zdlouhavá.
Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramena
se pyšní milostná tvá hlava povznesena,
a klidně, chůzí vítěznou,
ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.
Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!
jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;
chci souhrn tvých ti líčit krás,
kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.
Tvá hruď, jež kpředu jde, nad krajky, jež ji stíní,
hruď tvoje vítězná, ta překrásnou je skříní,
kde duté stěny zářící
jak štíty poutají všech blesků směsici;
to štíty dráždivé, jež různé hroty mají!
skříň sladkých tajemství, jež dobré věci tají,
skříň s víny, vůní, nápoji,
jež mozky k šílenství i srdce opojí!
Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,
jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,
má látek náklad, houpává
se rytmem líbezným, jde líná, zdlouhavá!
Tvé nohy vznešené, pod lemy vlajícími,
jež mučí nízký tlum všech vášní, hrají s nimi,
- dvé kouzelnic, jež míchají
mok lásky černavý to v kotle pokraji.
Tvé ruce přemohly by snadno obrů síly,
a s lesklým hroznýšem by statně závodily,
ty milce mohou přitisknout,
jak sevřít chtěly by jej v srdce svého kout.
Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramena,
se pyšní milostně tvá hlava povznesena,
a klidně, chůzí vítěznou,
ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.
Přeložil Jaroslav Haasz