Krásná loď
Slyš, chci ti vyprávět, malátná kouzelnice,
O krásách zdobících tvé mládí v stínu kštice;
Já chci tvou, krásu malovat,
V níž zralý dech a tvar je dosud s dětstvím spjat.
Když jdeš a zametáš vzduch sukni, jež se vzdouvá,
Jsi krásným korábem, jenž na oceán vplouvá,
Zavalen plátnem, valící.
Dle rytmu sladkého svou lenost-stálici.
Na oblých ramenou a kulaté tvé šíji
Cizími půvaby se hlava pyšně zpíjí;
A s triumfem, jenž nezná chvat,
Jdeš, dítě, cestou svou, ty řád a majestát.
Slyš, chci ti vyprávět, malátná kouzelnice,
O krásách zdobících tvé mládí v stínu kštice;
Já chci tvou krásu malovat,
V níž zralý dech a tvar je dosud s dětstvím spjat.
Tvé prsy vypjaté a moár vzdouvající
Jsou krásnou almarou, jež v triumfu smí říci,
Že do sklenutých křídel dnes
Zachytí každý blesk tak jako do pavéz.
Pavézy dráždící, jež za zbroj máte hroty!
Almaro s tajemstvím, bohatá na dobroty
Voňavek, likérů a vín,
Že mozky se srdcem rozblouzní do hlubin!
Když jdeš a zametáš vzduch sukní, jež se vzdouvá,
Jsi krásným korábem, jenž na oceán vplouvá,
Zavalen plátnem, valící
Dle rytmu sladkého svou lenost-stálici.
Tvé nohy vznešené, jež krouží pod volány,
Zaklínají můj chtíč a souží jeho rány
Jak čarodějky, jejichž vír
Míchá hloub ve váze temnotný elixír.
Tvé paže, znalé her s herkuly nezralými,
Svou mocí soupeří s hroznýši třpytně stými
A sevrou milencovu slast
A potom svrhnou jej v srdce jak ve propast.
Na oblých ramenou a kulaté tvé šíji
Cizími půvaby se hlava pyšně zpíjí;
A s triumfem, jenž nezná chvat,
Jdeš, dítě, cestou svou, ty řád a majestát.
Přeložil Vladimír Holan