Spleen
Rozzloben na život, zlý Leden s hůr se mračí
a proudem vylévá svou urnu jako led,
chlad chrle na hřbitov se zsinalými spáči
a novou úmrtnost pak na předměstský svět.
Můj kocour hledá kout a ke kamnům se tlačí,
zvedaje prašivý, až na kost ztuhlý hřbet;
básníkův starý duch okapem bloudí v pláči,
jak zimomřivý stín se tiše plíží vpřed.
V daleku skuhrá zvon, poleno plné sazí
nastydlé pendlovky fistulkou doprovází,
a v kartách, vyrudlých a špínou páchnoucích,
po tetě s hydropsem, jež odkázala mi je,
srdcový kluk jak květ s pikovou dámou nyje
a vypráví si s ní o mrtvých láskách svých.
Přeložil Svatopluk Kadlec