Slepci
Je, duše, pozoruj, kterak jsou hnusní věru!
Jdou jako panáci; tak divně směšnou chůzí,
jak náměsíční jdou, jsou plni zvláštní hrůzy,
Bůh ví, kam zabodnou své zřítelnice v šeru?
Jich zrak, zkad uprchlo vše božské jikry plání,
jak v dálku patřil by, jen k nebi hledí tmavý,
a nikdy ke dlažbě jich nakloněné hlavy
se chýlit nevidíš pod tíží zadumání.
Tak černem bezedným kol po tmě chodí kalné
a bratři věčného jsou ticha. Město valné!
Co kol tvůj život vře, se zmítá, zpívá, šklebí,
Jsa zchvácen rozkoší až v hnus a v odpor ztráven,
jim roven vleku se, však víc než oni znaven,
řka: "Co jen hledají tam tito slepci v Nebi?"
Přeložil Jaroslav Vrchlický