Exotická vůně
Když, oči zavřeny, na podzim za soumraku
dýchám tvůj vonný prs, prs, jenž ti náleží,
vidím, jak střídají se šťastná pobřeží,
jež osvětluje žár, žár slunečního vraku:
Lenivý ostrůvek se hemží křídly ptáků,
strom dáva plodiny, chuť šťáv, jež osvěží,
muži jsou urostlí, celý den proleží,
pohled žen překvapí tě upřímností zraku.
Ta vůně vede mne do vzácných podnebí,
zřím plachty v přístavu a stožár na nebi,
jsou ještě znaveny po vlně, jež se třepí,
zatímco zelený pach židoviníku,
jenž krouží ve vzduchu a jenž mi vzdouvá chřípí,
v mé duši mísí se se zpěvem lodníků.
Přeložil Vítězslav Nezval