Sed non satiata
0 božstvo bizarní, hnědé jak noci snů,
Ty s vůní smíchanou nad pižmem, nad havany,
Ty dílo démonů či Fausta ze savany,
Ty dítě černých chvil, ty s klínem ebenu,
Raděj než k opiu, já v noci věrně lnu
K elixíru tvých úst, v plen pyšné lásce daný;
Když k tobě touhy mé jdou jako karavany,
Tvé oči studnou jsou, kde pije žal mých dnů.
Těmato očima, průduchy duše svojí,
Míň ohně chrli mi, ty běse lítý v boji,
vždyť přece nejsem Styx, bych měl tě devětkrát,
A běda! nemohu, lítice vilná vinou,
Bych zlomil smělost tvou pro ještě horší spád,
V pekle tvé postele se státi Proserpinou!
Přeložil Vladimír Holan