Semper eadem
Odkud prý přichází ten smutek, jenž vás raní
a stoupá do výše jak moře nad čedič?
- Když srdce sknnčilo své slavné vinobraní,
je život už jen zlo. Toť nejvšednější klíč,
bolest tak prostá věc bez tajemství a masky
a vždycky výbušná jak radost s nadějí.
Ó přestaň hledati, zvědavé srdce krásky,
a ač máš sladký hlas, mlč, mlčte raději!
Ó mlčte, naivní, vždy připravená k boji,
rty s dětským úsměvem! Víc nežli Život pojí
nás velmi často Smrt svým poutem jako vlas
Ó nechte, nechte jen mé srdce lží se opít,
ve vašich očích se jak v hlubokém snu topit
a sladce dřímati ve stínu vašich řas.
Přeložil Vítězslav Nezval