Semper eadem
"Kde vzniká," děla jste, "ta vaše divná trýzeň,
jež stoupá jako moře v černém úskalí?"
- Když naše srdce jednou skončilo svou sklizeň,
pak žít je zlo! Toť taj, jejž všichni poznali,
to prostičký je žal, je zcela bez záhady,
a jako vaši radost, každý vidí jej.
Ó krásko všetečná, dál nepátrejte tady,
a byť byl sladký hlas váš, mlčte nejraděj!
Ó mlčte, nevědomá! duše zkouzlená!
rty s dětským úsměvem! Nad Život hedvábná
Smrt na nás pouta má a těmi víže nás.
Ó nechte, nechte lží se moje srdce opít
a jako v krásném snu se v očích vašich stopit
a dlouze zadřímnout ve stínu vašich řas!
Přeložil Karel Čapek